Kapitola 3: Kdo by si přál lepšího sen-seie?

6. listopadu 2010 v 16:42 | Yuni Ewari |  Vy v Naruto
Tak jsem tu s kapitolou, jak jsem slíbila :D (Sice měla být dopoledne, ale to je detail :D)

Jen se vám chci omluvit... Chtěla jsem napsat dlouhou kapitolu, ale jaksi jsem to odflákla, teda hlavně ten konec, páč mi už pak docházela inspirace... Ale tak snas se vám bdue líbit :D :)


Vyšla do matně osvětlené chodby. Na kamenných stěnách bylo jen pár pochodní. V jeskyni, kde mělo Akatsuki přechodně sídlo, bylo šero pořád. Tokiko z toho měla skličující pocit. Uslyšela za sebou nějaké zašramocení a prudce se otočila.
"Deidara-senpai?" oslovila za sebou stojící osobu.
"Tokiko" opáčil jí prostě a měřil si ji zkoumavým pohledem. Po chvíli, jakoby si vzpomněl, proč tu je, řekl "Šéf tě očekává. Je u sebe." S těmi slovy se otočil a vykročil chodbou pryč.
"Hmm…" zamručela si Tokiko pro sebe. Dívala se za ním, dokud nezašel za roh.Až poté jí došlo, že vůbec netuší, kam má jít. Deidara sice řekl, že šéf je "u sebe", ale jak má vědět, kde to je? Je tu teprve první den. To od ní snad čekají, že šéfa najde sama? Jeskyně je tak velká. Jak si přejí. Však já to zvládnu! Pomyslela si a s elánem se vydala šéfa hledat.
            Asi po půl hodině běhání ode dveří ke dveřím, se vyčerpaně složila na podlahu. Něco tu nehraje. Všechno to tu vypadá tak jednotvárně! Snad se nemotám v kruhu?. Povzdechla si. Taky jí přišlo podivné, že za celou dobu nikoho nepotkala. Takhle to dál nejde! Chce to nějakou taktiku… Tokiko se pohodlně opřela o zeď a zavřela oči. Takhle učritě něco vymyslí!
Přemýšlej. Opakovala si v hlavě. Přemýšlej, přemýšlej, pře..mý..š..
Hlava jí pomalu padala ke straně, až nakonec ležela na boku celá. S hlasitým oddechováním Tokiko usnula.
            PŘEMÝŠLEJ! Rozeznělo se jí nahlas v hlavě, takže sebou trhla a probudila se. Jak jsem mohla usnout? Zlobila se sama na sebe. Rychle vztala. I když neměla žádný plán, rozhodla se pokračovat v cestě. Ušla pár kroků, až dorazila ke křižovatce. A je to tu zase. Znovu se musí rozhodnout, kterou cestou se vydat. Doprava? Doleva? Dveře na obou stranách vypadaly úplně stejně. Mám nápad. Tokiko se rozhodla jít pravou chodbou. Ale ještě předtím, než vykročila, udělala na zdi chodby pomocí chakry malou značku ve tvaru T.

            "Sen-sei?"
"Ano?"
"Už tam budeme?" Kazushi se zeptala snad už po páté.
"Za chvilku." A po páté se jí dostalo od Keijiho stejné odpovědi.
Trmáceli se už pěknou dobu. Sen-sei je tahal všemožným terénem: nejprve pěkně zarostlým lesem, pak podivně zapáchající bažinou, pak přes řeku a nakonec se štrachali do pěkně prudkého kopce. Dívky si počase začaly myslet, že Keiji zabloudil, avšak když to Aimi řekla nahlas, jejich učitel si začal nevinně pohvizdovat.
           
Z ničeho nic se Keiji zastavil. Rozhlédl se a poté oslovil svůj tým. "Myslím, že bychom se tu měli na chvilku zastavit." Pronesl vážně. "Počkejte tu, odpočiňte si a já se zatím rozhlédnu po okolí." Nervózně se na ně usmál a poté zmizel někde v lese. Dívky neváhaly a ihned se posadily do měkké trávy. Chvíly jen tak seděly a pozorovaly koruny stromů. Avšak po chvíli dlouhé ticho přerušila Ami.
"Stejně si myslím, že sen-sei nemá tušení, kde jsme." Prohlásila nepříliš nadšeně.
"Taky se mi to nezdá. Kam myslíte, že šel?" zvědavě se zeptala Kazushi.
"Co to zjistit?" mrkla Ami uličnicky na své kamarádky a stoupla si. Kazushi ji ihned napodobyla.
"Jdeš s námi, Aimi?" Zavolala na stále sedící dívku, která vypadala, že je duchem mimo. Aimi se nechápavě na Kazushi zadívala. Ale pak, jako by si uvědomila, na co se jí kamarádka ptá, souhlasila.
            Hustým lesním porostem se plazily 3 členky týmu. Šlo jim to těžce. Všude bylo trní a vysoká tráva, ale alespoň je dobře ukryla. "Hlavně potichu." Varovala šeptem Ami "Nemyslím si, že by sen-sei byl nadšený z toho, že jsme neposlechly jeho rozkaz. Auu!" zaúpěla náhle, když narazila čelem do stromu. "Nestrkejte do mě!" Otočila se na Aimi, která na ni lhostejně koukala. Pokračovaly dál. Brzy se dostaly na kraj lesa a zůstaly ukryté v křoví. Zdálo se, že jsou na vrcholu nějaké skály, protože před nimi byla skalní plošina a za ní prudký sráz dolů. Měly odsud krásný výhled. Viděly lesy, louky, řeku v dálce. A taky jejich sen-seie, který nervózně s mapou v ruce přešlapoval na kraji plošiny a něco si mumlal.
"Koukejte!"ukázala Ami úplně zbytečně na Keijiho, poněvadž Ami a Kazushi si jej už všimly.
"Měla jsem pravdu. Vážně jsme se ztratily." Konstatovala Kazushi.
"A to si říká jounin učitel…" zamumlala si spíše pro sebe Ami. V tu chvíli najednou stalo několik věcí. Kazushi se naštvaně se vztyčeným prstem postavila a úkazala na Keijiho. Vypadalo to, že chtěla něco říct, ale už to nestihla, poněvadž u Keijiho se z ničeho nic objevil cizí ninja. Kazushi strnula uprostřed pohybu. Jak dívky, tak Keiji vypadal zaskočeně, avšak stihl ještě sáhnout po kunai. Strhl se boj. Vypadalo to, že je sen-sei v úzkých. Útočník jej pomalu tlačil k okraji srázu.
"Ne!" vykřikla Kazushi a rozběhla se ke dvojici.
"Počkej!" chtěla ji zastavit Ami, ale nakonec se rozběhla za ní. Aimi chvíli přemýšlela, co se tu vlastně děje. Po chvíli se i ona rozběhla za zbytkem svého týmu. Mezitím už byl sen-sei u okraje srázu. Nestihneme to. Prolétlo Aimi hlavou. Pokusila se ještě zrychlit, ale bylo už pozdě. Zastavila se a s hrůzou sledovala, jak Keijimu sklouzává noha a on se řítí z okraje srázu. Najednou vše utichlo. Cizí ninja se pomalu obrátil.

Tomeova "chvíle" byla opravdu jen chvíle. Tři členky týmu stačily tak akorát vydechnout, když byl zpět.
"Doufám, že jste se dostatečně najedly, budeme pokračovat." Řekl místo pozdravu. Vypadalo to, že z utrápeného poheldu, jakým se na něj jeho žačky podívaly, má škodolibou radost. "Nemůžu říct, že by na mě vaše schopnosti udělaly nějaký velký dojem, ale nejlepší bude, když začneme s první misí. Procvičíte se v praxi a navíc tím pomůžete vlastní vesnici." Ani nečekal žádnou jejich odpověď a rovnou se otočil. Dívky obrátily oči v sloup a vydaly se za ním.
            Sen-sei šel rychlým tempem a zastavil se až před budovou hokage. Vystoupali po schodech a zaklepali na dveře hokageho pracovny.
"Hokage-sama." Řekl sen-sei uctivě místo pozdravu. Hokage seděl za velkým stolem společně s několika dalšímy ninji.
"Á, Saika Tomeo a jeho tým číslo 2." Skopojeně se usmál. "Mám pro vás misi. A poněvadž je to vaše první, je velice jednoduchá. Yuuto,vysvětli jim, o co jde." Oslovil mladého ninju sedícího po svém boku.
"Na sever od Listové žije jedna rodina. Už léta dodávají do naší vesnice léky, ale jejich dodávky se začínají pomalu ale jistě snižovat. Vaším úkolem je zjistit důvod tohoto snižování a pomoci rodině s případnými problémy." Uzavřel ninja.
"Dobrá, tak jdeme." Poručil Tomeo, a s tím celý tým odešel.

"Doufala jsem, že nepříjdete." Prohlásila zklamaně sen-sei Mina, když zjistila, že celý její tým se opravdu dostavil před budovu Hokageho. Jen si otráveně povzdechla a otočila se na patě. "Pojďte za mnou." Pomalu stoupali do schodů. Po cestě potkali jiný tým geninů, v čele s ne-příliš sympaticky vyhlížejícím sen-seiem.
"Zdravím, Hokage-sama." Pozdravila sen-sei ledabyle. Isamu se na ni nevěřícně podíval a zamumlal něco ve smyslu, jak se někdo může tak neuctivě chovat k Hokagemu.
"Tým 3 je tu, jak vidím."
"Ano, Hokage-sama. Můj tým projevuje příliš velký zájem o mise." Znechuceně řekla Mina.
"Hmmm… Tým začínajích geninů. Yuuto, máme tu pro ně něco?" otočil se ke svému podřízenému.
"Jednoduhcá mise je tu teď pouze jedna, pane." Řekl Yuuta a upravil si brýle na nose. "Jde o uklízení odpadků v naší vesnici."
Hokage přikývl a podíval se tázavě na tým.
"To odmítám děl…" vykřikl nahlas Isamu, avšak ihned byl Minou přerušen.
"Bereme to!" rozhodně souhlasila Mina. Když odcházeli, pronesla tak potichu, aby to slyšel jen její tým: "A Isamu za aktivitu udělá dvakrát více práce, než ostatní." Riku se jen škodolibě ušklíbla.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 NiCky NiCky | Web | 6. listopadu 2010 v 17:02 | Reagovat

bezva XD kdy bude další?

2 Yuni Ewari Yuni Ewari | Web | 6. listopadu 2010 v 17:07 | Reagovat

[1]: AAAAAAA!!!! :D

3 Ritsu Ritsu | 7. listopadu 2010 v 15:41 | Reagovat

Háááá máme aspoň trochu pořádou misi než tým 3 :-P
Jinak zas supr :-)

4 Ami Ami | 7. listopadu 2010 v 17:25 | Reagovat

hmm hmm tak bud sme se opravdu ztratili nebo na nás ten sensei něco chystá :-? každopádně my se nedáme a jestli to je doopravdy tak ho zacháníme a toho ninju porazíme :-D no ale i když on ho neporazil ani náš sensei ??? to je jedno týmová spolupráceee tým číslo 1 dotohoooooooooo :-D

5 Acris Acris | Web | 11. listopadu 2010 v 15:05 | Reagovat

Achjo, ten náš sensei je fakt debil :D.. jinak dobrá kapitola :)

6 Tokiko-chan Tokiko-chan | Web | 29. listopadu 2010 v 17:51 | Reagovat

Gome gome gome gome gome gome gome gome.....fakt moc GOMENASAI!Mě nějak zblbl blog nebo co ale neobjevují se mi tam tvoje články :((( Fakt moc promiň :/ Sugoi :D (celá já mno xD)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama